Série Temní andělé 5.díl
Kap 5.
Na malý okamžik jsem se zarazil, jelikož jsem stále nemohl uvěřit svému štěstí.
Po pravdě jsem ani nedoufal, že by tenhle rozkošný mladík mohl být na muže a ani ve snu by mě nenapadlo, že by po mě mohl vyjet.
Ze rtů mi splynul první slastný sten, když mě blonďáček úmyslně kousl do spodního rtu, který mi málem prokousl.
Samuelovy rty se zkroutily do potěšeného úsměvu a štíhlými, dlouhými prsty mi pročesával černé vlasy.
Druhou ruku přesunul na můj krk a lehce, jako motýlí křídla mě hladil po citlivé kůži na krku a šíji.
Pomalu sunul své hbité prsty a zastavil se až na mé černé kravatě, kterou následně rychle rozvázal, stáhl mi jí z krku a rozepnul první dva knoflíčky od košile, aby měl svými rty lepší přístup k mému krku.
Růžovým jazýčkem mi přejel po vyběhnuté krční tepně, na kterou mi vzápětí vtiskl letmý polibek.
Využil jsem situace, a když si blonďáček položil obě ruce na má ramena, rychle jsem z něj stáhl jeho bílé sako, jenž skončilo na vedlejším křesle.
„Co kdybychom se přesunuli na pohodlnější místo?” zašeptal mi smyslně do ouška, které vzápětí olízl.
„A kde přesně by to mělo být?” prohodil jsem jakoby mimochodem, zatímco jsem zasypával jeho bledý krk polibky.
„Co třeba u mě v ložnici?” naoko se zamyslel a čekal na moji reakci.
„Myslíš, že tam trefím?” pronesl jsem dvojsmyslnou odpověď a jednou rukou při tom sjel po blonďáčkových zádech trochu níž až na jeho pevný zadeček.
„Budu tě navigovat.” Vítězně se na mě zašklebil a obmotal mi své štíhlé nohy kolem pasu.
Ukradl jsem mu ještě jeden polibek, než jsem se i s blonďáčkem zvedl z křesla a poslušně se jím nechal navádět do jeho ložnice.
Pokoj, který Samuelovi sloužil jako ložnice, byl poměrně velký, stejně jako v salonku, jenž jsme před chvílí opustili, i v tomto pokoji byla okna zakryta těžkými sametovým závěsy a jediným zdrojem světla zde opět byly svíčky.
Opatrně, jako by byl z porcelánu, jsem Samuela položil na postel, do měkkých přikrývek, a obkročmo si na něj sedl.
Chvíli jsem jen nečinně pozoroval odlesky plamínků svíček v jeho modrofialových očích, než jsem se k němu sklonil pro další polibek, který tentokrát byl něžný a pomalý, jen občas se naše jazyky vášnivě proplétaly a oba jsme si užívali letmé doteky toho druhého.
Ani jsem nevěděl jak, najednou se moje černé sako ocitlo na zemi vedle postele a Samuel už mi rozepínal zbylé knoflíčky od košile.
„Jsi nějaký nedočkavý.” Zašeptal jsem mu do ouška a jemně ho kousl do krku.
„Strašně moc tě chci.” Odpověděl mi šeptem a pokračoval v rozepínání mojí košile.
Ten blonďatý poklad pode mnou ani netušil, jak moc mi tohle jeho přiznání imponovalo, nemá ani cenu se zmiňovat, že něco takového, jsem neslyšel poprvé, ale přes to, mě to v podání tohohle malého anděla dokázalo nesmírně vzrušit.
Kolenem jsem Samuelovi roztáhl nohy a lehce ho přitlačil na vybouleninu v blonďáčkových kalhotách.
To mě vzrušilo ještě víc a také jsem začal blonďáčkovi rozepínat košili.
Prsty jsem zastavil až na jedné z blonďáčkovo bradavek, kterou jsem nejdřív prohnětl mezi prsty, než jsem se k ní sklonil a vsál ji do úst.
Samuel si musel dlaní zakrýt ústa, aby aspoň trochu utlumil steny, které se mu draly ze rtů.
Druhou rukou mi přejížděl pod rozepnutou košilí, po zádech.
Užíval jsem si každičký dotek, kterým mě blonďáček obdařil a dál laskal jeho bradavky svým hbitým jazykem.
Po nějaké době už mi ale jen dotyky a polibky nestačily, chtěl jsem víc.
Přesunul jsem svou ruku ze Samuelovi hrudi o něco níž, na jeho ploché bříško, které jsem chvíli jen hladil dlouhými táhlými pohyby, než jsem rukou zajel ještě níž k blonďáčkovu rozkroku.
Samuelovi unikl z úst další vzdech, když jsem rukou přejel po jeho vyboulených kalhotách a trochu je zmáčkl.
V mžiku jsem z něj stáhl bílé kalhoty i boxerky a nyní se jen kochal pohledem na zcela nahého Samuela s jiskřičkami chtíče v očích.
Můj pohled zaujal jeho ztopořený, naběhlý penis, který se dožadoval mojí pozornosti.
Znovu jsem mu přejel dlaní přes celé bříško až k jeho naběhlé chloubě, po níž jsem lehce přejel palcem.
Tu samou cestu jsem vzápětí zopakoval, tentokrát však nikoli rukou ale jazykem.
Samuelovi se na okamžik zadrhl dech v krku, když jsem jeho penis pohltil svými ústy.
Jazykem jsem přejížděl po celé délce jeho údu a rukama hnětl jeho varlata.
Párkrát jsem i lehce skousl blonďáčkův naběhlý žalud a poraněné místečko jsem okamžitě důkladně ošetřil svým jazykem.
Prsty jsem se při tom nenápadně přibližoval k Samuelovu otvoru.
Nejdřív jsem po něm jen lehce přejel prsty, než jsem do něj opatrně zasunul první nasliněný prst.
Blonďáček to nečekal a z úst se mu vydralo hlasité slastné zasténání.
„Ššš…” snažil jsem se ho utišit něžným polibkem a dál ho dráždil na jeho otvoru.
Samuel mi nekontrolovatelně sténal do rtů, když jsem k prvnímu prstu přidal druhý a po chvíli i třetí, přičemž jsem neúmyslně jedním zavadil o malou vybouleninu uvnitř blonďáčka.
Ten opět hlasitě zavzdychal a prudce přirazil boky proti mým prstům.
Na rtech se mi usadil spokojený úsměv a znovu jsem se pokoušel Samuela aspoň trochu uklidnit polibkem.
„A-arone, prosím… chci… chci tě v sobě…” snažil se mezi polibky dát dohromady souvislou větu.
Roztáhl jsem Samuelovy nohy ještě trochu víc, abych k němu měl lepší přístup, a pomalu jsem do něj začal pronikat.
Blonďáček v pěstích přímo drtil rudou přikrývku, jak se snažil potlačit bolest i narůstající touhu zároveň.
Na okamžik jsem se zarazil a znovu si ukradl další blonďákův polibek.
Ten se po chvíli uvolnil a tak jsem do něj mohl proniknout celý.
Dlouhou dobu jsme nic nedělali, jen se vášnivě líbali a hladili, když blonďáček zkusmo pohnul pánví proti mně, a oběma projela vlna vzrušení.
Sklonil jsem se k Samuelovi pro vášnivý polibek a zrychlil jsem tempo přírazů.
„Samueli!” vykřikli jsme jméno toho druhého, když jsem naposledy prudce přirazil a oba dva vyvrcholili.
Svalil jsem se vedle blonďáčka a oba prudce oddechovali a vydýchávali se ze společného milování.
Po chvíli se Samuel stočil do klubíčka v mojí náruči a štíhlým prstíkem mi na nahé hrudi kreslil kolečka.
Přivinul jsem si ho k sobě ještě blíž, a ve vzájemném objetí jsme vyčerpaně usínali.
Komentáře
Přehled komentářů
jsem nadšena...*_* konečně k tomu mezi nima došlo xDD
*w* .. *nuff*
(Geluška;, 7. 3. 2010 19:05)Heh, řekla bych pěkně napsaná povídka, jen mám výtku k tomu stálému opakování slova "blonďáček". Jsem si stoprocentně jistá že zrovna TY nemusíš stále opakovat 'kdo co dělá', u tebe jsem byla právě tímto mile překvapena. A vem si to opravdu k srdci, protože to zbytečně ruší ^^.
...
(Ebika, 7. 3. 2010 18:21)Nádhera a ten obrázrk na konci jenom doladil jinak barvitou atmosféru moc pěkné moc se ti to povedlo:-D
nyaaa
(Ayame, 13. 3. 2010 19:53)