Kuraičin koutek

3.

 Harry seděl v čele stolu vedle Severuse Snapea. Ačkoli už byl tři měsíce plně kvalifikovaným profesorem, stále ještě se musel každé ráno štípnout, aby se ujistil, že se mu to nezdá. Nalil si šálek kávy a natáhl se pro Denního věštce, aby si mohl přečíst, jaké nesmysly na něj Rita Holoubková zase vyštrachala. Jak si ta žena mohla udržet práci, Harry netušil. Podíval se na titulek a strnul v naprostém šoku.

Ministr Pastorek odchází do důchodu, na jeho místo nastupuje nově zvolený Eliáš Warple.

Pod titulkem se na fotografii pohyboval Kingsley, potřásající si právě rukou s malým kulatým mužem s lesklou tváří, která Harrymu připomínala červený nafukovací balón. To byl Eliáš Warple, odporný malý muž s očividně většími ambicemi než je zdrávo.

Spíš připomíná Corneliuse Popletala, pomyslel si Harry.

Harry byl zabraný do novin.

Typický Potter neuvědomující si své okolí, pomyslel si Severus a rozhodl se trochu experimentovat. Upřeně se zahleděl na Harryho, aby zjistil, jak dlouho mu bude trvat, než si jeho pohledu všimne. Jak se na něj tak díval, cítil, že to v něm začalo vyvolávat zvláštní pocit, který směřoval k jeho spodním partiím.

 Zatraceně, zatraceně, co když to Potter dělá schválně? Ne, Harry je tak hezký, říkal si v duchu, zatímco jeho oči klouzaly po lesklém havraním culíku s nepochopitelnou touhou dotknout se té lesklé krásy vlastními prsty. Pak se ale podíval zpátky na ty jemné rysy a plné rty, které přímo vyzívaly k líbání. Severus právě začínal cítit záchvěvy vzrušení, když se náhle Harry otočil směrem k němu. Smaragdově zelené oči se setkaly s ebenově černýma. Na chvíli měl Severus pocit, jakoby se jejich pohledy spojily, než Harry promluvil.

„Viděl jste to?“ řekl rozhořčeně a mával papírem Severusovy před nosem.

“Co?“ zachroptěl Severus, odkašlal si a zkusil to znovu: „Co?“

“Tohle, Kingsley jde do důchodu a novým ministrem je ten idiot Warple! Kouzelnický svět zanikne v těch největších sračkách, ten chlap je hlupák a zbabělec!“ jedovatost v Harryho hlase byla zcela zřejmá.

“Snažte se projevit více respektu k našemu novému Ministru a zkuste krotit svůj jazyk před studenty, profesore Pottere.“

“Omlouvám se za to jak mluvím, ale jak mám prokázat úctu někomu, kdo strávil válku ve Francii, zatímco pád Voldemorta přenechal dětem!“ v Harrym to vřelo vzteky.

“Uklidněte se, co se stalo, stalo se.“

“Jo, máte pravdu, pane.“

“Harry už nejsi mým studentem více než čtyři roky, jsme též kolegové, myslím, že je na čase, abyste mi začal říkat Severusi.“ Řekl, doufajíc, že Harry bude souhlasit.

“Ok… er… Severusi, děkuji.“ Cítil se zvláštně, když jeho jméno sklouzlo z Harryho jazyka, ale líbilo se mu, že Harry jeho nabídku přijal. Popřál Harrymu dobré ráno a odešel na svou první hodinu.

Později na večeři, Severus sebral odvahu a pozval Harryho v sobotu večer na večeři k němu do bytu. Harry ale musel odmítnout, protože měl už dřív domluvenou schůzku na Grimmauldově náměstí. Už chyběl na Hermionině narozeninové večeři. Během jeho pobytu v Bradavicích už jen zřídka kdy viděl své dva nejlepší přátele a ona by ho nejspíš zabila, kdyby promeškal jejich další setkání. Ale ujistil Severuse, že s ním mile rád povečeří další noc.

Harry dojedl a právě se chystal k odchodu, když ho zastavila Minerva a požádala ho, aby za ní přišel do její kanceláře. Marně si namáhal mozek, jak se snažil přijít na něco, co udělal špatně. Nakonec přikývl a vydal se směrem k chrliči, který střežil vstup do ředitelčiny kanceláře. Harry dorazil k velkým dubovým dveřím a nesměle zaklepal, zatímco se mu hlavou honily nejrůznější druhy scénářů. Nikoho nezabil ani nezranil, zdálo se, že studenti ho mají rádi a dobře se od něj učí. Nepohádal se s žádným z ostatních profesorů, a nemyslel si, že by Sybila Tralawneyová přestala každému předpovídat bolestivou smrt. Minerva ho vyzvala, aby vstoupil a posadil se na tvrdou dřevěnou židli. No, musel uznat, že tato židle se skutečně lišila od měkkého pohodlného křesla, které preferoval Brumbál.

“Dostala jsem úřední dopis od budoucího Ministra kouzel.“ Začala Minerva, Harry si jen odfrkl, nedůvěřoval, nerespektoval a ani neměl rád toho muže.

„Jak jsem řekla.“ Pokračovala. „Dostala jsem úřední dopis od budoucího Ministra kouzel a on vás pozval na své uvedení do úřadu v pátek ve tři hodiny odpoledne."

“Ne, absolutně, ne ředitelko, on je…“ prskal Harry.

Ředitelka ho přerušila.

„Radila bych vám, abyste se nepokoušel tu větu dokončit, profesore.“ Řekla, když se rozhlédla po portrétech ve své kanceláři. Harry si uvědomil svou chybu a provinile sklopil hlavu, když si vzpomněl, že někteří lidé v místnosti mají své portréty i na Ministerstvu.

“Jestliže se zúčastním té slavnosti, mohu si s sebou vzít hosta?“

“Tady není žádné ´jestliže´ Harry, nový Ministr naznačil, že pokud se nezúčastníš, udělá ti ze života peklo, ale ano, můžeš si přivést hosta.“

Ten muž tam chtěl Harryho mít pouze proto, kým Harry byl a on nechtěl být takhle využívaný. Nenáviděl svou slávu a nenáviděl každého, kdo se ho kvůli ní pokusil využít. Náhle přes Harryho tvář přešel zlý úsměv, jak semínko jeho škodolibého nápadu začalo růst. V případě, že by byl nucen navštívit něco takového, čeho by se jinak nikdy neúčastnil, co lepšího by mohlo zesměšnit ten Warpleho pompézní zadek, než to, že pozve jako hosta bývalého Smrtijeda. Bude si muset promluvit se Severusem. Odešel z Minerviny kanceláře s vážným varováním, aby si dával pozor na nového Ministra, které mu stále znělo v uších. Zamířil do svého pokoje s úmyslem oznámkovat nějaké práce, ale vůbec se na to v tuto chvíli nemohl soustředit. Vstoupil do místnosti, kde si nalil velkou skleničku Ohnivé whisky a vypil polovinu nápoje najednou, načež se mohutně rozkašlal a začal prskat, jak mu ohnivá kapalina popálila krk. Nebyl zvyklý na silný alkohol.

Podle Harryho názoru přišel Ministerský Gala večer až příliš brzy. Stál v předsíni, na sobě měl elegantní černý hábit a svou zlatou náušnici a čekal na jeho společníka na večer. Určitě to nebylo rande a Severus si jistě uvědomoval, že jeho přítomnost byla nutná, protože Harry věděl, jak  jeho přítomnost bude Warpleho štvát.

Dva společníci dorazili na slavnost právě v čas. Oba měli na sobě elegantní černé hábity, Severusův byl se stříbrným lemováním a Harryho s vínově červeným. Když vešli do sálu Warple si Harryho okamžitě všiml. Přešel téměř celou místnost a odstrčil Severuse z cesty.

„Harry, můj chlapče.“ Usmál se Warple zcela otočený zády k Severusovi.

 „Jsem rád, že jsi to stihl.“

“Dobrý večer, Eliáši.“ Odpověděl Harry s kamenným výrazem ve tváři.

Warple se k němu naklonil. „Harry, bylo by zdvořilé oslovovat mě Ministře, konec konců, byl jsem zvolen.“

Harry se k němu také naklonil. „Také by bylo zdvořilé oslovovat mě, profesore Pottere, po tom, co všechno jsem udělal.“ V první řadě, tady Harry vůbec nechtěl být, takže ho ani nenapadne být na toho malého muže milý.

„Nevěřím, že jste ještě nepotkal mého kolegu, profesora Snapea.“ Pokračoval Harry.

“Ne, ještě jsme se nesetkali, ale slyšel jsem o něm.“ Řekl Warple chladně a přes rameno se podíval na Severuse. Harry ustoupil stranou od toho okázalého idiota a postavil se po boku svého přítele, odhodlán ukázat bývalému Smrtijedovy svou podporu.

“Budu muset jít, číšník vám ukáže vaše místa, uvidíme se později.“ Zakoktal Warple. Harry mu neochotně poděkoval a Severus jen kývl. Zbytek večera proběhl téměř bez problémů až na jednu fotografii s Harrym, na níž Warple trval. Poté příšerně domýšlivý muž konečně nechal Harryho a Severuse samotné. Harry musel Warplemu hlasitě a jasně vysvětlit, že se odmítá nechat využívat k posílení Warpleho popularity. Harry stejně nikdy neměl v úmyslu se s ním seznamovat a rozhodně ne se s ním přátelit.

***

Harry a Severus se vrátili zpět do Bradavic těsně po půlnoci, šli bok po boku do hlavního vchodu, kde se otočili k sobě. Harryho srdce se rozbušilo a zuřivě tlouklo o hrudní koš, když se díval do obsidiánových očí mistra lektvarů. Byl uchvácený těmi temnými hlubinami a svými rty se začal lehce naklánět dopředu. Severus se cítil, jako můra, která je přitahována za světlem, když se snažil představit si, jak asi chutnají Harryho rty. Severus se náhle vnitřně otřepal a ustoupil o krok zpět.

„No, děkuji ti, za zajímavý večer.“

“Hm, děkuji ti, že si mě doprovodil, tak dobrou noc Severusi.“ Harry se snažil, aby nezněl zklamaně.

“Ano, dobrou noc Harry.“ Severus se vzduchu fackoval. Harry stál přímo před ním, s těmi lákavě plnými rty jen prosil, aby ho políbil. Proč se jen neposunul o ten malí kousek a neudělal to? Protože, co by tak krásný mladý muž jako Harry dělal s někým tak nevrlým, protivným a starým stejně, jako jeho otec? Pomyslel si smutně, když šel zpátky do svého bytu a jeho prázdné postele.

Sakra, pomyslel si Harry. Udělal ze sebe korunovaného blbce. Co když Severus není ani gay? Právě mohl zničit jejich dobré přátelství, protože nemohl udržet na uzdě své hormony. Stále ale nemohl z hlavy vyhnat myšlenky na Severuse. Jak mu to v tom společenském hábitu slušelo a co všechno by onen hábit mohl skrývat. Zatřepal hlavou, snažíc se tím utřídit si myšlenky. Nechtěl jít do postele s těmito myšlenkami, které tak vytrvale probíhaly jeho hlavou. Harry byl přivítán nadšenou opeřenou koulí poletující po jeho obývajícím pokoji. S využitím svých chytačských schopností se mu podařilo chytit ochmýřenou kouli ve vzduchu.

„Ahoj, Prasátko, co tu děláš tak pozdě?“ zeptal se malé sovičky, když od ní převzal úřední dopis.

Drahý Harry

Omlouvám se za tak pozdní hodinu, ale všichni zaměstnanci ministerstva jsou pod přísným dohledem. Jsme přísně sledováni, proto ti posílám dopis až teď. Naše dopisy jsou zachycovány, čteny a cenzurovány, je-li dopis příliš anarchistický, autor zcela zmizí. Dějí se divné věci, Bystrozorskému oddělení bylo odebráno mnoho pravomocí, každý svůj pohyb musí hlásit Ministrovi. Ron už si zoufalstvím rve hlasy a uvažuje o tom, že odstoupí. Warple se také snaží nadobro zavřít Oddělení záhad, dosud se mu to sice nepodařilo, ale je to jen otázkou času. Na Ministerstvu se děje něco hrozného a já nevím co. Jakmile ještě něco zjistím, pokusím se tě informovat. Buď prosím tě opatrný a dávej na sebe pozor.

S láskou, Hermiona

***

Warple ještě nebyl v úřadu ani týden, když přišel s nápadem testování síly magické populace. Prohlašoval, že tím chce zabránit příchodu nového Temného pána, ale Harry si tím nebyl tak jistý. Od Rona slyšel, že pokud někdo vykazuje mimořádné množství magické síly a nemůže prokázat, že je na straně světla, může skončit v Azkabanu. Ron mu také řekl: „Buď v klidu, kámo, nový Ministr má až příliš velký strach z veřejného mínění, než aby tě nechal dát do vězení.“

A tak to začalo, každá čarodějnice, čaroděj a míšenec byli testováni pro velikost jejich magické síly. Ministerstvo neudalo žádný rozumnější důvod, proč by se toho kouzelnická populace měla dobrovolně účastnit, museli jste to prostě splnit a samozřejmě žádné otázky. Pokud jste se pokusili odmítnout, šli jste rovnou do Azkabanu a oni to braly smrtelně vážně. Filius Kratiknot, byl na začátku seznamu míšenců, stejně jako byl Harry na začátku jiného seznamu se svou velkou magickou silou, těsně soupeřící s Brumbálem. I když byl Harry inteligentní, jeho IQ přece jen nebylo tak vysoké jako bylo to Brumbálovo, Hermionino nebo Severusovo. U Hagrida byl způsob, jak ho dostat ze seznamu míšenců. Ale mělo to hodně co dělat i s tím, že byl jako malý vyloučen z Bradavic a neměl tak šanci dál rozvíjet své magické schopnosti. Byla tu ale jedna rasa bytostí, na které Ministr buď zapomněl anebo s nimi zkrátka nepočítal. Domácí skřítci, mají svou vlastní magickou sílu a jsou silní tak, aby byly schopni zvládat své každodenní úkoly.