Kuraičin koutek

Compression est comment robuste votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque temps votre determination bat, il pompe le sang tout au long vos arteres a la flanerie de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/peut-on-acheter-du-cialis-en-pharmacie-sans-ordonnance/

Poids est comment poupe votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre offre sang loin de votre coeur. Chaque culture votre manque de sensibilite bat, il pompe le sang tout au long vos arteres a la flanerie de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/achat-de-cialis-en-belgique/

Za á teda překladatelko – do hlavičky by se hodilo přeložit kolonku summary, za bé by to akutně chtělo vložit odkaz na to, co překládáš. Už se nezmiňuji o něčem takovém, jestli ses ptala na povolení překladu nebo si domluvila betaread.
Ale předně – děs. Pardon, obecenstvo, ale to vám vážně ke štěstí stačí, aby přežil Lupin, a aby se smrt jednoho z dvojčat vyměnila za smrt Percyho?
Dost psycho – to jsem právě přečetla jednu z nejhorších povídek za posledních několik let. Ale že se nám tu vyrojil další děs? Nevím, ale působí to na mě jen o trochu víc uspořádaněji než Hořkosladký. Rozhodně ne zábavněji nebo smysluplněji. (O poučnosti nemluvě. Nač taky?) A tak se sama sebe tážu, jako se určitě mnozí tázali nad mými povídkami, proč to vlastně vzniklo? A proč jsou tam ty postavičky tak divné, divně reagující, divně myslící… prostě jedno velké proč.
Každopádně překladatelce přeji hodně štěstí a spoustu nadšených čtenářů. Vidím, že jich tady už pár má.
P.S. Kdyby se povídka v průběhu kapitol nějak diametrálně změnila, dejte vědět.

Víš, assez, mně když se nějaká povídka nelíbí, tak ji prostě přestanu číst. Jen jednou jsem se v komentáři s autorem rozloučila a pak mi bylo líto, že jsem mu vzala chuť do další tvorby. Proto už to nedělám. Když se ti nelíbí, tak nečti. Tvé komentáře jsou často zlé a jedovaté. Jsi také taková?

No jo, když ono je dnes strašně lehké vzít autorovi chuť pokračovat. Mimochodem mohla bych číst a vybodnout se na komentář, ale nebylo by to pokrytecké? Pokud vím, z ochání a achání se málokdo něco naučí.
P.S. Za často považuješ dvakrát?

To není jen Sal, už jsem jedovatých komentářů od tebe četla víc. Naštěstí nejsou všechny autorky (či autoři) tak citliví jako ona.

Mája má pravdu, tvé jedovatosti jsou skoro všude, kam přijdeš, takřka na prstech jedné ruky by se daly spočítat stránky, kdy jsi byla nečekaně milá. Tvé jméno mám spojené (a myslím, že v tomto nejsem určitě jediný) pouze s přehnanými jedovatostmi a takřka urážkami všude kam si zavítala a to především v případě začínajících autorů a překladatelů. Myslí, že by si se nad sebou měla konečně trochu zamyslet.

O-ou. Kdy se stalo nutností se nad všemi povídkami buďto rozplývat, nebo je nečíst? Takže je to vážně o tomhle? Dobrá. Dřív se tohle stávalo u Mary Sueovek.
Každopádně se všem se omlouvám.
assez

Víš, assez, tvoje komentáře jsou často jedovaté i když chválíš. Jsi trochu rozporuplná osobnost, ale většina autorů a překladatelů, u kterých komentuješ, už si zvykla. U začínajících autorů je to trochu něco jiného. Nikdo nedokáže říct, že právě z Kuraiko-san se časem nevyklube opravdu dobrá autorka a překladatelka, až přijde na to jak moc je užitečné mít svou betu, nebo do úvodu povídky napsat vše důležité, včetně povolení k překladu. Lze jí takové rady sdělit i přátelsky. Ale to asi neumíš... A co se týká obsahu povídky? Těch opravdu dokonalých je velmi málo. Přesto se i v těch dalších dá najít něco zajímavého, pěkného. Je prostě hloupost odsoudit povídku už po první kapitole.

Hm, tak... povídka skutečně nepatří mezi skvosty FF tvorby. A bohužel to bývá také tak, že nesedne-li čtenáři jedna kapitola (zejména ta úvodní) ovlivní to jeho chuť do dalšího čtení. Takže soudit podle "první kapitoly" je jev asi docela běžný (filozofické otázky typu "zda je to také správné" ponechme stranou).
Májo - odpovídm ti za assez - ne, není taková. Mám tendenci tady assez bránit (vím, že to umí sama), ačkoli na vašem tvrzení také něco je - prvně: píše dost pochvalných komentářů - pokud k tomu vidí důvod. Zlá a jedovatá není, jen... typicky svá. A proto možná ne každý pobere tón, jakým to říká. Což je... ano, někdy je to tón lehce konfrotační (nebo se tak zdá) a uznávám, že pro autora nemusí být příjemný. Ale tady jde o překladatele, mám dojem, že u autorů samotných je ve svém vyjadřování jiná a pokud vážně kritická, tak spíš v neveřejném kontaktu. No, tak... Lady Corten, to je přehnané tvrzení. Neznat assez, zní mi to jako popis nějakého přehnaně kritického tvora, který neumí pochválit a jen chrlí jedovatosti. A to k ní zase není fér, to vážně ne. Faktem je jedno - kdo z nás píše kritkcé komentáře, vypisuje chyby a pak musí poslouchat "nadávky" na svou osobu? I kritické komentáře jsou potřebné, ale jak jsem řekla - záleží na formě. Mám potřebu assez hájit, protože nevykazuje žádnou z vlastností, které jsou jí tady připisovány. Leč... neznalému člověku to někdy může přijít tvrdé.

Lidi, vy víte jak člověku zničit i ten kousek dobré nálady! Chce se mi z tohohle všeho brečet!
Já sama jsem udělala mnoho chyb a lituji toho do dnes. Ale chybyma se člověk učí a já se naučila číst MEZI řádky.
Assez není špatná a neplive jed. Možná je víc kritická, ale to k tomuhle světu patří a člověk opravdu musí umět číst a pochopit. Ne jen bouřlivě reagovat na to, co někdo napsal a okritizoval.
Třeba tím ztratím nějaké čtenáře, když se assez budu zastávat. Ale řeknu Vám, že mi to za to stojí! Ona mi pomohla v mnoha věcech a vězte, že bych tu bez ní nebyla. A myslím to doslova...
Moje reakce tehdy byla taky přehnaná, ale... lidi! zamyslete se!
Salazaret

Salazar, tím co si napsala, určitě čtenáře neztratíš! Každý má svůj názor ty, já i ostatní. To, co jsem napsala, nebyla žádná spontánní reakce, držela jsem v sobě svůj názor na její jednání a styl komentování po mnoho týdnů, a než jsem svá slova napsala zde, uběhlo několik hodin, po které jsem dlouze váha zda-li to mám nebo nemám učinit. Nelituji toho a nevezmu je zpět. Negativní kritika není špatná, ale vždy záleží na tom, jak se napíše. Ono srazit někoho na kolena je velmi snadné, ale ukázat mu místo toho správnou cestu, je o dost těžší a o tom se tady jedná. Člověk potřebuje občas trochu podpory, aby vše ustál, ne každý je dost zabejčený, aby se se vším vyrovnal sám, a moc dobře vím, o čem mluvím.

Májo… skutečně dlouho jsem přemýšlela, co Ti odpovědět. A to nejen tady. Hádej, co. Nepřišla jsem na to.
Umím být nekonfliktní. Pokud se ale člověk domnívá, že má druhého co naučit a mluví při tom o přátelském sdělování, je dobré se sám vystříhat konfliktních poznámek a dovětků. Já chápu, že je to těžké – mě vytáčí, že se tady přestaly objevovat průměrně inteligentní povídky HP/SS, Tebe štvou mé reakce na takové povídky. Chápu. Otázka, kterou pokládám, je ta, jestli po tomto příkladu chápeš i Ty mě.
Ano – ani já neříkám nic o kvalitách Kuraiko-san. Dávám Ti za pravdu, může z ní být dobrá autorka, dobrá překladatelka. Ale vážně se domníváš, že se z ní právě ta stane, když pod svými překlady a díly uvidí – KDOKOLI uvidí – jen samé pochvalné komentáře? Není pravděpodobnější, že zabředne do toho, co je jednodušší? Že zůstane u překládání takových povídek (protože když se tady tolika lidem něco takového líbí… co by taky jiného dělala?) Proto nezastávám názor povídky opouštět, když se mi nelíbí, bez vzkazu autorovi, že tomu tak je. Já, čtenář, chci určité povídky číst a chci z nich mít radost. Ona, autorka, se na mě může vykašlat. A obě tím tvoříme určité prostředí. Já i ona ho ovlivňujeme. Já tím, že napíšu kritiku na její výběr, a že jdu číst něco jiného, ona tím, jestli se mnou nechá nebo nenechá ovlivnit. A jestli se nechá nebo nenechá ovlivnit většinou. Ale jak tohle může bez kritiky a názorů fungovat? Možná vím… pár znechucených lidí si zaběhne postěžovat na FF deník, aniž by autorovi do očí vyčetli, co jim vadí, nebo se to autor dozví přes úplně jinou diskuzi.
A asi se lišíme i v názoru na to, co je a není přátelské. Já si myslím, že na to, co jsem přečetla, byl můj komentář ještě vlídný. Ačkoli ne tak nekonfliktní jako tento. Protože rozhněvaní přívrženci povídky se mi zvládají po určitém časovém odstupu lépe než fakt, jaké povídky jsme se to rozhodli tvořit a překládat. Opět ano – i v některých příšernostech jsem našla něco… zlomek… jenže jsem tak nějak unavená v těch skládkách zlatý prach hledat. A to, že se inteligentnost povídky s počtem kapitol nezvyšuje, ale naopak klesá, mám ze zkušeností, ne z povrchního přečtení jedné kapitoly jedné povídky.
Jinak souhlasím, je hloupost odsoudit povídku po jedné kapitole. Jenže abych mohla alespoň bláhově doufat, že se z té povídky dá něco vykřesat, by muselo být v první kapitole alespoň něco.
A-SISI… děkuji. My jsme si to vyříkaly, že?
A Sal, děkuji, ale prosím, uklidni se. Jedná se o normální a očekávatelnou výměnu názorů. Kdo chce pochopit, pochopí. Nestojí to za to, aby se pokazila nálada někomu dalšímu… tak keep smiling and hold your head high.

:-) To jsme se tu u Kuraiko pěkně rozkecaly, co děvčata? Jsem ráda, asses, že máš svoje zastánce a musím uznat, že mě tvoje vysvětlení trochu ukonejšilo. Moje odezva na tvůj komentář byla vlastně jen poslední kapka, kterou pohár přetekl. Četla jsem v poslední době několik nelaskavých komentářů od tebe a tady mi prostě došla trpělivost.
Důležité je, že se Kuraiko z té naší diskuse dokáže poučit :-)

Ok. První kapitolu jsem přečetla, ale dál číst rozhodně nehodlám. Pravopisné chyby mě odrazují hodně, nicméně daleko víc samotný děj. Nemyslím si, že by to byl velký průšvih – četla jsem už horší věci. Krom toho, jedná se o první kapitolu ze 13. Jenže... mě tento styl psaní vůbec neoslovil. Postavy se chovají zvláštně, místy velmi nepřirozeně. Od děje neočekávám žádné obohacení. Nečetlo se mi to dobře.
Velké plus – Harry se na Severuse (nebo obráceně) nevrhl hned, jak ho uviděl. To jsem opravdu skoro skákala nadšením. (nebo jsem jen předtím neměla číst tak úděsnou povídku – tohle mi ke štěstí nestačilo)
„Měl jsem to být já.“ Vzlykal Fred. „Odstrčil mě stranou… měl jsem tam stát já.“ – Výměnu mrtvého Freda za Percyho beru, proč ne. Ale nějak mi dělá potíže věřit Fredově reakci.
Dialogy... já nevím. Nepřišly mi zrovna moc šťastné. Například rozhovor Harryho a paní Weasleyové: “Ale mnoho lidí zemřelo, paní Weasleyová.“ Zaprotestoval.
„A mnohem víc jich přežilo, díky tobě.“ To je velmi... „obohacující“ a „duchaplné“.
“Ne, ne nemusíte rozumět.“ jakmile to řekl, nemohl uvěřit, že se Harry zastává toho zmetka, který mu dělal ze života ve škole peklo, neměl by si o mrtvých takhle mluvit, napomenul sám sebe. – Tady jsem se ztratila. (Podobně ještě na několika místech) Větu v uvozovkách řekl Harry, ale ten, kdo nemohl uvěřit, byl zase Remus? Navíc bych si myslela, že Remus se k Severovi uměl chovat z Pobertů ze všech nejlépe. Krom toho sám Harryho napomínal, když nepoužil oslovení „profesor“ Snape.
Napsáno je to místy dost krkolomně. Třeba souvětí: /Šel velmi pomalu, každý si s ním chtěl popřát rukou, poplácat ho po zádech nebo jen obejmout, šťastně se usmívali a vyjadřovali soustrast pozůstalým, nakonec se dostal k rodině Weasleyových a Hermioně, Fred a George se drželi za ruce, když se dívali na nehybné tělo jejich bratra Percyho./ To by jistě šlo rozdělit na několik jednoduchých vět, ne?
/Snape mu dal neporušitelný slib./ – Ehm, vážně? Brumbálovi? Já myslela, že ho takto svázala jen Narcisa. To abych se doplnila mezery...
„...dal mi Snape svoje vzpomínky, můžete se jít podívat, jestli chcete“ – Uff, mám docela problém uvěřit, že by Harry komukoli dovolil, aby si Snapeovy vzpomínky prohlédl...
To, jak se Harry smál při představě Snapeova ducha... to vtipné nebylo a rovněž si mě tím nezískal.
Omdlévající Hermiona... byla taky silné sousto.
Oh, kéž by na prokousnuté hrdlo protijed stačil... Ale ok, to bych ještě brala – když se autorka nechtěla sedmičkou doslova řídit.
Dál nebudu pokračovat. Povídku, v níž se především Harry chová takhle hloupě, opravdu nemůžu číst. Překladatelka se zjevně snažila. Na to, že je to její první překlad, řekla bych, že si zaslouží uznání. Možná by to ale chtělo pečlivěji vybírat, čemu obětovat volný čas a úsilí.

Víš, abych řekla pravdu, vybrala jsem si tuhle povídku částečně proto, že má tak trochu "jednodušší" děj. Bála jsem se pustit do něčeho propracovanějšího a to z toho důvodu, abych pak nelitovala toho, jak jsem povídku svými překladatelskými "schopnostmi" totálně zničila. Popravdě, zatím jsem tuhle povídku sama nedočetla, tak jen doufám, že pak nebudu zklamaná jejím výběrem (jako někteří po první kapitole :D). Za pravopisné chyby a nesrozumitelnost souvětí se omlouvám. Souhlasím s assez i s Májou, že betaread by přišel vhod, bohužel jsem zatím nikoho nesehnala, takže kdyby měl někdo zájem, můžeme se domluvit. Jinak všem děkuji, za pozitivní i negativní komentáře, je mi jasné, že nejspíš nikdy nebude možné, zavděčit se jednou povídkou úplně všem, ale aspoň doufám, že se mi pro příště podaří najít přijatelnější povídku :D

Děkuji za reakci. Hodnotím velmi kladně, že umíš přijmout kritiku - sama vím, že je to mnohem těžší, než se potěšeně usmívat nad chválou. Samozřejmě bych mnohem raději tu chválu napsala, ale bylo by to zcela proti mému přesvědčení a hlavně nefér vůči autorům, kteří píší či překládají déle a o dost kvalitněji.
Tvá snaha je znát a je chvályhodná. Věřím, že do budoucna to může být jen lepší. Betareader by opravdu pomohl. Tak hodně štěstí v další tvorbě/překladech.

Kuraiko-san, jsem ráda za reakci… Chápu a chápu. Možná by byl lepší postup vybrat si jednorázovku, přece jen tam se nějaká ta stupidnost skousne spíš, než když to má kapitoly.
A přece si myslím, že je škoda, že když už jsi ochotná se s tím párat (překlady jsou hrozná práce!) a věnovat tomu čas, sáhneš po něčem takovém… Je to škoda, protože takovou povídku bych našla i v češtině, ale z té angličtiny se snad přece jen dá ještě vybírat, ne?

Přiznávám, že jednodílná povídka by pro začátek nejspíš byla nejlepší, taky jsem původně měla v plánu přeložit jen nějakou jednodílku, nakonec jsem ale nenašla žádnou, se kterou bych byla spokojená (po výběru téhle kapitolovky mi je jasné, že se to někomu může zdát neuvěřitelné :D). Tak jsem se nakonec rozhodla pro tuhle kapitolovku, i když si teď už nejsem tak jistá, jestli to byla ta nejlepší volba :D Na druhou stranu bych tuhle povídku docela ráda dopřeložila, (i když to nejspíš nebude buhvíjaká dokonalost :D) ale nějak jsem se zadrhla u svých vlastních povídek a tak jsem potřebovala něco, u čeho bych se nemusela nervovat s tím, že bych se zasekla na mrtvém bodě, jestli rozumíš, jak to myslím :D. Nerada nechávám povídku nedokončenou, štve mě, že jsem se zasekla u vlastních povídek, takže tuhle povídku se budu snažit dokončit, ať už bude sebehorší :D nikoho nenutím, aby to četl, pokud se mu to nelíbí a jediné, co teď můžu říct, je že se pro příště budu snažit, najít lepší povídku :D

Jistě, že existují lepší povídky, ale já jsem na HP/SS vyloženě závislá, takže je mi opravdu jedno co čtu a tohle neni zase tak špatný. Tak směle dál do překladu prosím, ať nemusím dlouho abstinovat. :-)